Šachy hraji od svých 6 let a na tábor jezdím od roku 1994. Mimo kuchařky a zdravotníka jsem již vystřídala všechny role, které na táboře existují. Jedinečná atmosféra a skvělí lidé vytváří dohromady prostředí, bez kterého si již nedokážu představit léto.

​V roce 2002 jsem poprvé přijel na tento tábor jako účastník a od roku 2007 pomáhám s organizací a vedením dětí na táboře. Díky báječné partě mladých i starších to pro mě už od začátku bylo nejlepších 14 dní v roce, a těmi to i nadále zůstává. Nejvíc mě baví pracovat s dětmi a pomáhat řešit jejich problémy, to ve spolupráci se skvělými kamarády na celý život.

Ahoj, já jsem Honza, ale všichni na táboře mi říkají Kuča. Na tábor už jezdím dlouho, nejdříve jako dítě, poté jako oddílák a nyní mám na starost program. Mám rád deskovky, hry na PC, DnD, badminton, výlety do přírody a náš tábor (ale byl bych radši, kdybychom ho mohli dělat bez detí :D).

Vyrostl jsem společně s táborem. Začínal jsem v roce 2002 jako nejmenší prcek v oddílu. V průběhu let jsem si vyzkoušel spoustu pozic, od programového vedoucího, oddíláka, až po člena výboru PŠŠ. Schází mi už jen ten zdravotník! Hraju šachy, frisbee, spikeball, rád chodím běhat a občas jsem trochu poťouchlý.

Už to bude skoro 20 let od mých prvních Palučin. Vznikl z toho vztah na celý život. Na tábor jezdím jako oddílový vedoucí. Rád sportuji v létě, v zimě, venku, vevnitř, na souši, ve vodě, týmově i sólově. Hrát šachy jsem začal v 11 letech. Tak na táboře, ahoj.

Jezdím na tábor už od mých 4 let a díky táboru jsem poznala kamarády na celý život. Moc ráda organizuji různé akce a jednou to třeba budou i svatby. Tábor vnímám jako 14 dní mimo realitu s těmi nejbližšími kamarády, co mám.

Říkají mi Grubar a je mi x-1989. Palučiny mi daly a stále dávají mnoho – kamarády, zážitky, rozhled a poznání všeho druhu – a to již od roku 1998. Proto se na tábor stále rád vracím a snažím se, aby se tábor dětem i vedoucím co nejvíce líbil a aby i oni na něj vzpomínali s radostí. Do naší dílny s Martinem Kůsem patří celotáborové hry: 2020 – UFO, 2018 – Indiáni, 2015 – Harry Potter.

Na Palučiny jsem poprvé dorazila v roce 2011, ve svých jedenácti letech. Od té doby se na tábor vracím každý rok a léto bez něj si již nedovedu představit. Baví mě všechny druhy deskových a logických her a hříček a nepohrdnu ani většinou sportů.

V roce 2010 jsem se na tábor dostal poprvé úplnou náhodou. Bylo to nejlepších 14 dní v roce. Od té doby jezdím pravidelně, nyní už jako oddílový vedoucí. Mezi moje koníčky patří počítačové hry, sporty všeho druhu a samozřejmě šachy.

Vystudovala jsem převážně umění, živím se jako ajťák a ve volném čase renovuji nábytek. Krom toho mám ráda toulky přírodou, raketové sporty a originalitu všeho druhu. Pro Palučiňáky jsem naplavenina :o), protože jsem začala jezdit až jako vedoucí, ale tábor, děti a vedoucí, to je každoroční srdcovka.

Ročník 1993, pražská naplavenina původem ze Žamberka. Syn šachového trenéra. Vystudovaný bakalář pracující v televizi. Na tábor jezdím nepřetržitě od svých deseti let, a díky téhle skvělé partě hned tak nepřestanu.

Na tábor jsem se dostal náhodou, a to přes inzerát: „hledá se zdravotnice“… od té doby jsem nevynechal jediný ročník. Moje role říká jasně, co dělám na táboře, mimo to si ale rád najdu čas na deskovou hru, rozbory partií a propagovaní nejmenovaného fotbalového klubu.

Ahoj, pocházím z Hradce Králové a jsem studentem Technické univerzity v Liberci. Na tábor jezdím přes 10 let a jsem oddílový vedoucí.

Jmenuji se Michal, jsem z Prahy a studuji matematiku na Matfyzu. Vedle svých zálib v počítání a ve sportu také velmi rád trávím dva letní týdny na palučinském šachovém táboře, na který jezdím už od roku 2008.

Ahoj, jmenuji se Michal a na tábor jezdím od roku 2012. Baví mě všechny různé hry, občas trochu hraju na piano a taky se zajímám o astronomii.

Palučinská atmosféra je nepopsatelná. Miluji ten dvoutýdenní cvrkot, švitoření, štěbetání a pobíhání všude možně. Zároveň mám rád i šachy, kterým se věnuji i v civilu. Majkl alias "pán v klobouku".

Na tábor jezdím už od pěti let a dobrý kolektiv mě tu udržel až do teď. A stejně jako mě bavilo účastnit se programu jako dítě, tak mě baví vytvářet program pro nové účastníky tábora. Tábor je pro mě hlavní částí léta, vždycky byl a vždycky bude.

Jsem studentka návrhářské školy, miluju oblečení, hezké věci a ráda maluju. Na tábor jsem poprvé jela v roce 2015 a ačkoliv nejsem vášnivá šachistka, tak jsem si tábor díky kolektivu oblíbila. Každý rok se na ty dva týdny bez starostí a plné zábavy těším. Tábor stojí na prvním místě v mém prázdninovém kalendáři.

Jsem studentem gymnázia v Praze. Baví mě sport (hlavně fotbal), čtení a samozřejmě šachy, díky kterým jsem se na tábor dostal. Časem se stal tábor mou nejoblíbenější částí prázdnin. Je to pro mě čas strávený s kamarády, kdy je největší starostí vyhrát celotáborovku.

Na tábor jsem jel poprvé v roce 2006. Pár kamarádů mě přemluvilo, abych jel s nimi na šachový tábor, ale o šachách jsem nevěděl vůbec nic. A bylo to skvělé rozhodnutí, od té doby mám spoustu přátel na celý život. Postupně jsem přešel z dětského účastníka na vedoucího a nyní k zástupci hl. vedoucí a člena výboru naší PŠŠ.​

Na tábor jezdím již od svých 8 let. Jsem student na Právnické fakultě UK. Mezi mé koníčky patří hlavně šachy a fotbal. Dále se aktivně věnuji florbalu a tenisu. Jsem velmi rád, že můžu jako oddílový vedoucí pokračovat v tradici tábora, a tím dále předávat radost a zážitky dětem jako jsem býval kdysi já.

Ahoj. Na tábor jezdím už tak dlouho, že jsi ani nepamatuji, kdy to bylo poprvé. Ale pokaždé se vracím kvůli skvělé atmosféře a bezva přátelům. A doufám, že alespoň něco z toho, co jsem se za ty roky na táboře naučil, budu moc předat dál.

Na palučinský tábor jezdím od roku 2010, ať už jako oddílová vedoucí nebo animák. Mým velkým cílem je procestovat celý svět, v mezidobí ráda sportuji, maluji a chodím po horách, a identifikuji se jako věčný (ne)šachista-začátečník.

Prostředí i parta na táboře jsou bomba. To nadšení, věrnost, odhodlání a radost, to už se tak často nevidí. S partou PŠŠ jsem se seznámila v roce 2013, od roku 2019 jsem se pak díky Třešňovi začala zapojovat aktivně a stala se členkou. V šachách mám ještě trochu mezery, ale pilně na tom pracuji.

Na táboře jsem jako jedna z mála byla asi už ve 3 letech. Od té doby jsem nevynechala ani jeden ročník. Každý rok se na tábor těším a beru ho jako takový útěk z reality s kamarády a spoustou zábavy.

Na tábor jezdím již přes dvacet let. Za ty roky jsem tam poznal nespočet báječných lidí a nových kamarádů. A také hromadu zážitků a srandy. Mám rád architekturu, umění a rebelský přístup k věcem :)

Na tábor jsem poprvé zavítal v osmi letech, v roce 2002, a od té doby bylo o náplni dvou týdnů z prázdnin rozhodnuto až do dnešních dní. Mimo tábor se snažím dělat vědu, a pokud zbývá čas, tak i sportovat.

K šachům jsem se poprvé dostal ve čtyřech letech a od té doby mě nepustily. Na palučinský tábor jsem začal jezdit o další čtyři roky později a stal se nedílnou součástí mého života, stejně jako víkendové akce a celá PŠŠ díky skvělé partě lidí.

Narodila jsem se v Praze, ale vystudovala jsem matematiku v Anglii a v roce 2018 jsem se přestěhovala za doktorátem do Budapešti. Na palučinský tábor jezdím od 12ti let a od té doby mě jeho příjemná atmosféra láká téměř každoročně zpět. Nyní jsou ovšem místo šachů mými hlavními koníčky tanec a hudba.

V roce 2012 mě na tábor přivedli Škuty a Šimon, se kterými jsme hráli šachy v klubu. Od té doby je tábor součástí mého života díky úžasnému kolektivu. Kromě šachů studuji na ČVUT, baví mě tancování, matematika, dělání blbostí a tak dále.                                       

Obyčejný kluk, který v roce 2002 na Palučinský tábor přišel v době rozmachu LARPu jako animátor, později našel zalíbení v pracích, jež nejsou moc vidět na veřejnosti, ale jež jsou potřeba udělat, čištění bazénu, tvorba videí a další. V civilu ho najdete na Úřadě práce - na druhé straně přepážky.

Za svůj život jsem v průměru už více jak každé druhé léto strávil na táboře a po takové době vám můžu povědět, že je jeho kolektiv úžasný! Přes rok se snažím dělat vědu s lasery. Ve volných chvílích rád dělám DnD, sporty a deskovky všeho druhu a kecám do práce ostatním PŠŠákům :D.

Milovník dobrého jídla, nekorektních vtipů a pozitivní nálady, mívající občasné kontroverzní názory. Ananas na pizzu patří!

Studuju informatiku na FI MUNI v Brně a žiju pro dobrou kávu a jídlo. Kromě šachů ještě miluju španělštinu a dobrou hudbu, kterou poslouchám téměř pořád. Nejsem zrovna sportovní typ, když už se mám pohybovat, tak nejlépe metrem, autem nebo letadlem.

Palučinský tábor je již přes 10 let nedílnou součástí mého života. Díky němu jsem potkala spoustu skvělých lidí a zažila mnoho nezapomenutelných zážitků. I když poslední roky už jezdím jako vedoucí, stále si bez těchto dvou týdnů v roce neumím představit prázdniny.

Hlavním důvodem, proč jsem před 11 lety začal jezdit na tábor, byly šachy. Od té doby se mé herní schopnosti spíše zhoršovaly, ale i přesto dále jezdím, protože mi zdejší kolektiv a kamarádi přirostli k srdci. Můžu si tak i nadále užívat deskovek a sportů ve společnosti jedněch z nejpohodovějších lidí, co znám.

Na tábor jsem se poprvé dostal v roce 2017 a od té doby jezdím pravidelně. Vracím se hlavně kvůli skvělým lidem. Celý život mě baví sportovat. V první řadě bych se označil za fotbalistu a poté až za šachistu. Studuji stavební inženýrství na ČVUT.

Na táboře jsem byl poprvé již v 7 letech. V průběhu let jsem poznal super přátele, doufám na celý život. Mezi mé koníčky patří samozřejmě šachy, stolní hry a skoro jakýkoliv sport. Mám rád hudbu a tak dokonce možná uslyšíte i něco z mé kytary.